Nabitý kalendář nás tento víkend zavál až do dalekých Českých Budějovic na Extraligu kadetů. Město je to krásné, volejbal špičkový, ale ta cesta….. Ještě v průběhu týdne jsme zvažovali možnost vyrazit v pátek a přespat, ale nakonec nutnost nastoupit v pátečním večerním zápase za Bučovice nám vyřešila dilema odjezdu, a tak jsme vyrazili na cestu v sobotu o půl šesté ráno. S ohledem na stav našich dálnic jsme měli velkou rezervu, která nakonec nebyla potřeba. Poprvé po dlouhých letech nám cesta do Budějovic nepřišla tak strašná. Dálnice byly relativně prázdné, s minimem omezení, a tak asi pouze 50-ti kilometrový úsek po sjezdu u Pelhřimova, byl takový rozvláčnější.

Na halu jsme dorazili po desáté hodině těsně po začátku zápasu domácího týmu s Prosekem. Budějovice předvedly slušný výkon a bez problémů Prosek oslabený o Pastrňáka přehráli 3:0.

Nás v sobotu čekaly dva těžcí soupeři, kdy kromě večerního zápasu s domácími jsme zahajovali s týmem Lvů Praha. Začátek to byl takový rozpačitý, nemohli jsme se dostat do tempa, Lvi nám škodili skákaným servisem, první set jsme prohráli, ale naštěstí se náš výkon postupně zlepšoval a stejně jako v minulém kole jsme přebírali iniciativu na hřišti. Pestrou hrou řízenou Ondrou Poštulkou se nám dařilo trhat obranu na síti a získávat body na první pokus. Ruku v ruce se zlepšeným servisem rostla i úspěšnost na bloku, a když jsme chytili v poli několik těžkých míčů, překlopili jsme jazýček na misce vah na naší stranu. Vítězství 3:1 nad soupeřem, o kterém jsme před utkáním moc nevěděli nám dodal klid.

Večerní zápas asi s nejlepším týmem Českých Budějovic jsme sehráli na výbornou. Kluci ukázali, že i v tak mladém věku jsou schopni dodržovat nějakou taktiku, a snad kromě střední pasáže druhého setu, nebylo celý zápas pochyb o tom, kdo zvítězí. Za předvedený výkon se kluci nemuseli stydět a zaslouženě jsme si pochutnali na skvělé večeři v HOKEJOVÉM CENTRU POUZAR.

Neděli odstartovalo malé zpoždění se snídaní, ale přece jenom Prosek bez svého kapitána byl jasně nejslabším týmem v této skupině, a tak jsme i s plnými břichy mohli prostřídat, a nechat zahrát i ostatní kluky z lavičky.

V posledním zápase jsme nastoupili bez Ríši Strušky s Danem Fabikovičem, jeden po výronu, druhý po 14-denní karanténě, a to dle dohody, že v případě zajištění setrvání v první skupině dostanou příležitost mladí, kteří se na hřiště běžně nedostanou. Oproti minulému turnaji v domácím prostředí, kdy tento pokus nedopadl nejlépe a musela se vrátit základní sestava, to tentokrát vypadalo úplně jinak. Kluci ukázali, jak moc se dokázali posunout, a že můžou hrát s těmi nejlepšími. Největší progres byl vidět u Tomáše Plemeníka, který si svými výkony říká o větší porci na hřišti.

Kluci jsou do volejbalu „zažraní“, což se projevilo přáním zůstat na poslední zápas Lvů Praha proti Českým Budějovicím a studovat tak hru svých soupeřů. Druhý turnaj, podruhé první bez porážky, tak snad nezpychneme a neusneme na vavřínech.

Fotky naleznete zde.

Michal Provazník