​Další venkovní dvojzápas nás čekalo duo Hradec Králové a MFFUK Praha. Hradec Králové patří mezi TOP 4 týmy této soutěže a loni aspirovalo na postup do Extraligy, zatímco MFF se ocitlo v baráži, ale letos hrají o poznání lépe. Na cestu jsme vyráželi se smíšenými pocity. Na jednu stranu se těšili opět na výborné zápasy, které kluky posouvají dále, na stranu druhou představa páteční odpolední cesty do Hradce, nočního přesunu do Prahy a sobotního úprku, abychom stihli domácí UNIQA Extraligu mužů v nás vzbudila lehké obavy. Bohužel se vyplnily všechny naše předpoklady, ale o tom dále.

Po pátečním předobědovém tréninku, kde kluci vypadali, že se těší, jsme ve 13 hodin vyrazili na cesty. Cesta do Hradce byla na páteční odpoledne až překvapivě pohodová. Žádná velká zdržení, žádné velké zácpy, a tak jsme na místo dorazili s dostatečným předstihem. Již na rozcvičce jsme zjistili, že proti nám bohužel nenastoupí největší hvězda soupeře Honza Štokr. I tak ale Hradec v čele s Alešem Holubcem a Jakubem Holčíkem budil respekt. My si díky dosavadním výsledkům, hlavně předváděné hře, neseme dostatek zdravého sebevědomí a tak jsem čekal vyrovnaný zápas. To se také potvrdilo. Vyjma začátku prvního setu, ve kterém jsme Hradci díky jejich špatnému příjmu odskočili, byl celý zápas vyrovnaný. Domácí přes některé horší okamžiky vždy dokázali díky fantastickému publiku najít cestu zpátky a od druhého setu nám nezvykle zatápěli zejména středem sítě. Kluci, byť prohráli druhý set, nakonec tlak ustáli a zvládli důležité těžké míče dohrát, díky čemuž jsme urvali vítězství. Tím páteční pozitiva skončila. Hledání místa, kde se najíme se díky špatným úderům na internetu protáhlo, tak jsme vyráželi o půl jedenácté. Díky husté mlze, která nás provázela celou cestu jsme se do postelí dostali až skoro v jednu hodinu ráno.

Sobota už byla jen pokračováním předchozího večera. Cesta na zápas, který se hrál v náhradní hale, hledání místa, kde se najíme a poté trápení s domácím týmem MFF. Na klucích byla vidět únava jak z cestování, tak z těžkého večerního zápasu umocněná tím, že jsme tentokrát neměli s sebou hráče na střídání (neměli jsme spoluhráče z A týmu). Domácí se v průběhu zápasu zlepšovali a my si ve čtvrtém setu museli opravdu sáhnout až na dno, abychom vývoj zápasu zvrátili. Cestování v mlze na zpáteční cestě nám opět cestu o hodinu a půl prodloužilo, ale kluci nakonec zápas UNIQA Extraligy mužů stihli.

Přes všechny těžkosti jsou právě tohle důvody, proč jsme soutěž chtěli. Cestování, těžký domácí soupeř, fanoušci, zkušenosti jsou tím, co může kluky obohatit a posunout v jejich kariérách dále. Zatím to zvládáme neuvěřitelně dobře, a i před posledním zápasem první poloviny základní části držíme neuvěřitelné 1. místo. Vnitřní síla tohoto družstva je obrovská, a tak již máme téměř jisté play off, které jsme si pro tuto sezonu vytýčili jako hlavní cíl. Je jedno kdo hraje na jakém postu, tým šlape v jakékoliv sestavě. A to je pro mě i kluky asi největší odměna.

Michal Provazník

hlavní trenér